evidencemhd.wz.cz

evidenční přehledy autobusů, trolejbusů a tramvají

Právě se nacházíte v sekci: Ostrava

Městská doprava v Ostravě

Obsah následujících textů nemusí odpovídat skutečenosti, ač mou snahou je, aby to tak bylo. Nicméně nemohu zaručit pravdivost zejména nových názvů stanic, jejichž prostřednictvím chci čtenářům umožnit, aby si mohli lépe představit, jaký úsek trati byl kdy uveden do provozu. Tyto názvy jsem zjistil pomocí mapy MHD na www.dpo.cz a map ze serveru www.supermapy.cz (tam jsou totiž i názvy ulic) a je možné, že jsem se spletl. Budu rád, když mě na případné chyby upozorníte.

Trocha historie

Tramvaje normálního rozchodu

Pro spojení Moravské Ostravy s poměrně vzdáleným nádražím Severní dráhy Císaře Ferdinanda v Přívoze došlo k vybudování tramvajové trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice. Parní provoz byl zahájen 18.8.1894 (osobní i nákladní doprava). Od 1. října 1896 byla v provozu také odbočka od tzv. místního nádraží (= tramvajového) k Říšskému mostu přes Ostravici. Dále byl 18.5.1899 zahájen provoz na trati Moravská Ostrava - Lhotka - Hulváky. Další rozšiřování parního provozu už se jevilo jako nehospodárné a tak se od 1. května 1901 jezdilo elektricky, i když v nákladní dopravě se parní lokomotivy udržely až do roku 1922. V roce 1907 byly postaveny hned 2 nové tratě. Majitelem dráhy byla Společnost brněnských místních drah (BLEG), která se v roce 1920 přejmenovala na Společnost moravských místních drah (SMMD).

Dvacátá léta na tratích SMMD byla ve znamení zdvoukolejňování nejzatíženějších úseků a také byly postaveny 2 nové tratě: v roce 1925 úsek k městským lázním ve Vítkovicích a od 28. dubna 1929 vedly koleje až do Zábřehu. Také se odehrála zajímavá věc: snad poprvé v české historii vyjely tramvaje na železniční trať, konkrétně na trať Svinov - Klimkovice, která byla postavena v roce 1911 a v roce 1926 byla elektrifikována a nejspíš i trochu upravena pro provoz tramvají.

Dalším dopravcem na Ostravsku se stalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT), jehož první trať z Vítkovic do Zábřehu k pískovým dolům byla zprovozněna 3. července 1913. Od 5. října 1930 se jezdilo od pošty v Zábřehu do Hrabové (tratě SMMD a VHHT se tedy křižovaly už na 2 místech) a 19. března 1934 zahájilo VHHT na svých tratích elektrický provoz.

Mnichovská dohoda způsobila v provozu určité komplikace, poněvadž řeka Odra se stala řekou hraniční a Klimkovice a Svinov se ocitly v Německu. Most na této trati byl pro kolejovou dopravu uzavřen od 1. října 1938 do roku 1941 - v této době jej museli cestující přecházet pěšky. Za války bylo realizováno jen jedno prodloužení trati, a sice se jednalo o úsek Zábřeh - Bělský les (od 27. prosince 1941). Na přelomu let 1947 - 1948 byla tato trať prodloužena přibližně o 480 metrů. Od 1. ledna 1943 se majetkem SMMD stala i parní malodráha Svinov - Kyjovice-Budišovice, postavená v letech 1925 - 1927. V roce 1947 a 1948 byla tato trať postupně zelektrifikována.

Vzhledem k poúnorovým majetkovým změnám došlo k 1.lednu 1949 k začlenění většiny dopravců do nově vzniklých Dopravních podniků města Ostravy; VHHT bylo začleněno k 1. červenci 1953. Tyto tratě byly napojeny na zbytek sítě přes Vítkovickou ulici k Dolu Hlubina. Bylo tím tedy umožněno přímě spojení Hrabové s centrem města, což mělo také za následek zvyšování počtu přepravených cestujících a bylo tedy nutné tratě v Zábřehu a Vítkovicích zdvoukolejnit. V Zábřehu došlo k výstavbě nové trati Horní ulicí k sídlišti, to se psalo 1. května 1950 (tato trať byla napojena na síť bývalé SMMD, nikoliv VHHT). Od 3. ledna 1955 bylo v provozu prodloužení této trati ke konečné Stalingrad. V roce 1950 byla také trať od mostu Miloše Sýkory (dřivější Říšský most) na Smetanovo náměstí přebudována na úzkorozchodnou a v roce 1960 byla nahrazena trolejbusy.

V následujícím období došlo vzhledem k prudkému průmyslovému rozvoji Ostravska i k výstavbě rozsáhlých sídlištních komplexů a navazujících dopravních staveb. Jako příklad lze uvést Nové hutě Klementa Gottwalda (NHKG) v Kunčicích. Tramvaj sem byla přivedena z Hranečníku 1. září 1953, od 9. května 1954 pak byla prodloužena až k jižní bráně NHKG. Z Hranečníku na Smetanovo náměstí byla v roce 1955 vedle úzkorozchodné trati postavena i jedokolejná trať normálního rozchodu a o 4 roky později byla zdvoukolejněna. I rostoucí sídliště v Porubě potřebovalo kvalitní dopravní spojení, a tak sem byly v letech 1958 - 1960 přivedeny tramvaje a byla zde vybudována nová vozovna; v roce 1969 pak začaly jezdit tramvaje i do dalšího nového sídliště - Hrabůvka. Když už je řeč o sídlištích, tak v roce 1972 (podle [2] v roce 1973) byla zavedena tramvajová doprava do sídliště Výškovice, které bylo teprve ve stavbě. Také výstavba Polanecké spojky v roce 1964 si vyžádala určité zásahy do tramvajové sítě v oblasti Zábřehu. V roce 1972 byla na všech tratích zastavena nákladní doprava.

V roce 1969 byly do provozu uvedeny ústřední dílny DPMO v Martinově, samozřejmě že k nim byla natažena i tramvajová trať. O rok později se jezdilo až na smyčku Martinov. Další zaniklou tratí se stal úsek Svinov - Poruba na trati do Klimkovic (osobní doprava skončila 3. listopadu 1969, nákladní 30. září 1970); zbytek trati naštěstí slouží po celkové rekonstrukci dodnes. To se však nedá říci o trati do Klimkovic, která byla zrušena k 1. lednu 1978.

Určité problémy způsobila výstavba Místecké ulice v oblasti Hrabůvky. Nejprve byl zrušen úsek od Kina Edison do Hrabové, Ščučí (1975), poté byly obě hrabovské tratě propojeny úsekem Kino Edison - Hrabůvka vedoucím podjezdem (1978) a nakonec byl postaven úsek Zábřeh, nemocnice - Horní ulice (taktéž 1978).

V osmdesátých letech došlo nejprve ke stavbě nové trati v úseku Nádraží Vítkovice - Kino Edison (1981), o rok později byl zastaven provoz do Hlučína. V letech 1983 - 1984 byly zprovozněny přeložky v úseku Nová Ves - Třebovice a na nových Frýdlantských mostech. Konečně v roce 1985 byla postavena trať do Dubiny. Spojení s jihem usnadnila i trať v Zábřehu mezi poštou a vodárnou (1987).

V 90. letech pokračovaly náročné rekonstrukce tratí; v roce 1996 byly kolejově propojeny ulice Ruská a 1. máje a zároveň byla zrušena smyčka na Mírovém náměstí kolem kostela. Poslední novou tratí je trať na Místecké ulici v úseku Vysoké pece - Moravská, zprovozněnná v roce 1999. Další velkou událostí byla rekonstrukce vozovny Moravská Ostrava, dokončená 16. října 2001.

Vývoj tramvajové sítě normálního rozchodu
Datum Událost Společnost
18.08.1894 nová trať: Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice (od hlavního nádraží přibližně k Dolu Hlubina) BLEG
01.10.1896 nová trať: odbočka k Říšskému mostu BLEG
18.05.1899 nová trať: Moravská Ostrava - Lhotka - Hulváky (Náměstí Republiky - Hulváky) BLEG
01.05.1901 zahájen pravidelný elektrický provoz BLEG
30.03.1907 nová trať: Hulváky - Nová Ves - nádraží Svinov BLEG
18.10.1907 nová trať: Vítkovice - Mariánské Hory (Mírové náměstí - Mariánské náměstí) BLEG
03.07.1913 nová trať: Vítkovice - Zábřeh, pískové doly (myslím, že to byl úsek od dnešní zastávky Pohraniční stejnojmennou ulicí někam do prostoru dnešní zastávky autobusu Pískové doly) VHHT
07.02.1925 prodloužení trati k městským lázním ve Vítkovicích (asi úsek mezi Mírovým náměstím a Městským stadionem po ulicích Jeremnkově, Lidické a Zengrově nejspíš k dnešnímu stadionu SSK Vítkovice, později stadion VŽKG, alespoň myslím) SMMD
16.05.1926 zahájení tramvajového provozu na převzaté železniční trati Svinov - Klimkovice SMMD
28.04.1929 nová trať: Vítkovice - Zábřeh, družstevní osada (zhruba od vítkovického stadionu po dnešní zastávku Most Mládeže) SMMD
05.10.1930 nová trať: Zábřeh, pošta - Hrabová (nejspíš trať mezi Sport Arénou a Městským stadionem) VHHT
19.03.1934 zahájení elektrického provozu VHHT
27.12.1941 prodloužení trati do Bělského lesa v Zábřehu (nejspíš od dnešní zastávky Most Mládeže) SMMD
01.01.1943 převzata železniční trať Svinov - Kyjovice-Budišovice SMMD
29.08.1947 elektrizace úseku Svinov - Vřesina SMMD
19.12.1948 elektrizace úseku Vřesina - Kyjovice SMMD
24.10.1948 prodloužení trati do Ščučí v Hrabové (zřejmě úsek mezi Městským stadionem a Provaznickou) VHHT
01.05.1950 nová trať Pavlovovou ulicí k sídlišti v Zábřehu (Most Mládeže - Zábřeh, vodárna) DPMO
11.09.1950 zrušen úsek Smetanovo náměstí - Most Miloše Sýkory DPMO
05.11.1950 nová trať: Přívoz - Petřkovice (zřejmě dnešní úsek Muglinovská - Hlučínská) DPMO
29.12.1950 zahájení tramvajového provozu na převzaté železniční trati Petřkovice - Hlučín DPMO
01.09.1953 nová trať: Hranečník - NHKG (Nová huť, hlavní brána) DPMO
07.11.1953 nová trať: Vítkovice, ředitelství - Důl Hlubina DPMO
09.05.1954 prodloužení trati k jižní bráně NHKG DPMO
03.01.1955 prodloužení trati na konečnou Stalingrad v Zábřehu (Zábřeh, vodárna - Kino Luna) DPMO
19.11.1955 nová trať: Hranečník - Smetanovo náměstí (Náměstí Republiky; souběh s úzkorozchodnou tratí) DPMO
19.12.1958 nová trať do Poruby s prozatímním ukončením na smyčce Pustkovecká (smyčka u nově postavené porubské vozovny) DPMO
1959 zdvoukolejnění trati Hranečník - Smetanovo náměstí DPMO
09.05.1959 nová trať: Pustkovecká - Vřesinská DPMO
03.04.1960 nová trať: Nová Ves, vodárna - Zábřeh, pošta (dnes zřejmě Sport aréna) DPMO
13.08.1964 zprovozněna přeložka trati podél Polanecké spojky (Nádraží Vítkovice - Most Mládeže) DPMO
01.10.1964 zrušena trať k pískovým dolům v Zábřehu DPMO
19.03.1965 zrušena trať Mírové náměstí - Stadion VŽKG a úsek na Pohraniční ulici DPMO
28.11.1965 prodloužení trati Zábřeh, sídliště - Zábřeh, smyčka (Kino Luna - Zábřeh) DPMO
28.04.1969 zrušena trať do Bělského lesa DPMO
08.12.1969 nová trať k sídlišti Hrabůvka (Most Mládeže - Hrabůvka, kostel) DPMO
15.06.1969 nová trať k Ústřením dílnám v Martinově (ÚDM, dnes Dílny DP Ostrava) DPMO
03.11.1969 zastavena osobní přeprava na trati Svinov - Poruba údolím Porubky DPMO
01.08.1970 nová trať: ÚDM - Martinov DPMO
30.09.1970 zrušení nákladní dopravy na trati Svinov - Poruba znamenalo její zánik DPMO
28.10.1972 nová trať na sídliště Výškovice (Kino Luna - Výškovice) DPMO
01.09.1975 zrušen úsek Kino Edison - Hrabová, Ščučí (zhruba dnešní úsek Provaznická - Hrabůvka, kostel) DPMO
01.01.1978 zrušena trať do Klimkovic DPMO
28.04.1978 propojení tratí v Hrabové úsekem Kino Edison - Hrabůvka (dnes Provaznická - Hrabůvka, kostel) DPMO
07.05.1978 nová trať: Zábřeh, nemocnice - Horní ulice (Hulvácká - Most Mládeže) DPMO
01.06.1981 nová trať: Nádraží Vítkovice - Moravská - Kino Edison (dnes Provaznická) DPMO
01.12.1982 zastavení provozu do Hlučína DPMO
30.04.1985 nová trať k sídlišti Dubina (Josefa Kotase - Dubina, Interspar) DPMO
01.09.1987 nová trať v Zábřehu mezi poštou a vodárnou (Sport Aréna - Zábřeh, vodárna) DPMO
14.12.1999 nová trať v Místecké ulici (Vysoké pece - Moravská) DPO
16.10.2001 dokončení rekonstrukce vozovny Moravská Ostrava DPO

Úzkorozchodné tramvaje (760 mm)

Historie úzkorozchodných tramvají na Ostravsku se začala psát 22. prosince 1902, kdy byl zahájen provoz koňské dráhy mezi nádražím v Novém Bohumíně a náměstím ve Starém Bohumíně. 13. října 1903 byl provoz převeden na parní a následně 23. září 1916 na elektrický. Zde se však hodlám zabývat jen tratěmi, které ležely na území dnešní Ostravy. Jedná se například o trať od Říšského mostu v Polské (dnes Slezské) Ostravě do Hrušova (k továrně na sodu), která byla zprovozněna 9. ledna 1904 společností Moravsko-slezské místní dráhy (MSMD). V roce 1910 slezský zemský sněm vykoupil všechny akcie této společnosti a 1. listopadu 1911 byla ukončena elektrifikace trati. Další tratí byla trať od Říšského mostu (opět...) přes Petřvald a Orlovou do Karviné k nádraží, která byla otevřena 6. dubna 1909 a jejímž provozovatelem bylo město Moravská Ostrava.

Dalším dopravcem se staly Slezské zemské dráhy (SZD), které 2. září 1912 slavnostně otevřely trať z Polské Ostravy do Michálkovic. Z tratí významných pro Ostravu lze jmenovat ještě dvě tratě: Říšský most - Hrušov, převzatou v roce 1914 od MSMD, a Hrušov - Nový Bohumín, postavenou v tomtéž roce. V říjnu 1917 byla trať prodloužena přes Říšský most do Moravské Ostravy, kde navázala na zdejší normálněrozchodné tratě.

V roce 1928 se SZD formálně přejmenovaly na Moravskoslezské zemské dráhy (MSZD), a to kvůli sloučení Moravy a Slezska do Země moravskoslezské. Snad netřeba zdůrazňovat, že válečné události způsobily zejména v síti mimo Ostravu menší chaos. Po válce se však situace uklidnila a MSZD se k 1. říjnu staly součástí DPMO. Jak už bylo řečeno výše, v roce 1950 byl normálněrozchodný úsek Most Miloše Sýkory - Smetanovo náměstí přebudován na úzkorozchodný (provoz byl zahájen zřejmě v roce 1951). V roce 1959 však byly tratě v Ostravě rozpojeny, protože byl zrušen úsek ze Smetanova náměstí na Hranečník kvůli potřebě výstavby druhé koleje normálního rozchodu v tomto úseku. O rok později pak byla zrušena i trať z náměstí přes Most M. Sýkory. Další rušení přišlo i následující rok, kdy byla trať postupně zkrácena až do Hrušova (na nátlak místních občanů jezdily tramvaje přechodně opět až na Mexiko, ale to trvalo jen 8 měsíců a 23.8. byl Hrušov už definitivní konečnou). Definitivně skončil provoz úzkorozchodných tratí na Ostravsku 1. října 1973, kdy byl zrušen poslední úsek Hrušov - Nový Bohumín.

Vývoj tramvajové sítě úzkého rozchodu (760 mm)
Datum Událost Společnost
09.01.1904 nová trať: Říšský most - Hrušov MSMD
06.04.1909 nová trať: Říšský most - Petřvald - Orlová - Karviná Mor. Ostrava
01.11.1911 dokončena elektrifikace trati Říšský most - Hrušov MSMD
02.09.1912 nová trať: Slezská Ostrava - Michálkovice SZD
02.07.1914 nová trať: Hrušov - Nový Bohumín SZD
01.10.1917 nová trať: Říšský most - Moravská Ostrava SZD
1951 úsek Smetanovo náměstí - Most M. Sýkory přebudován na úzkorozchodný DPMO
20.07.1959 zrušen úsek Smetanovo náměstí - Hranečník DPMO
27.04.1960 zrušen úsek Smetanovo náměstí - Zámostí DPMO
01.01.1961 zrušen úsek Zámostí (zřejmě) - Most Pionýrů DPMO
14.08.1961 zrušen úsek Most Pionýrů - Hrušov, místní nádraží DPMO
06.01.1962 dočasné prodloužení trati Hrušov - Mexiko DPMO
23.08.1962 definitivní zkrácení trati do Hrušova DPMO
01.10.1973 zrušen úsek Hrušov - Nový Bohumín DPMO

Trolejbusy

O zavedení trolejbusů do Ostravy se uvažovalo koncem druhé světové války a po ní, první trať byla ale postavena až v roce 1952. Jednalo se o okružní trať, kde byly provozovány dvě protisměrné linky. První trolejbusová vozovna byla v Hrušově, kam se začalo jezdit tentýž rok (1952). Trolejbusy ve velké míře nahrazovaly úzkorozchodné tramvaje, například do Michálkovic, mezi Prokešovým a Smetanovým náměstím nebo po Bohumínské ulici do Hrušova. Trať na Smetanovo náměstí byla ale po necelých 7 letech provozu zrušena, a to kvůli zřízení pěší zóny v této oblasti. V letech 1968 až 1974 probíhala stavba nové výpravní budovy na hlavním nádraží, takže trolejbusy musely prostor před nádražím na nějaký čas opustit.

V roce 1976 došlo k výbuchu plynu pod mostem Pionýrů; projíždějící trolejbus byl těžce poškozen a došlo i ke zranění cestujících. Trvalo skoro deset let, než byl most opraven. Mezitím se jezdilo po mostu Miloše Sýkory a také po provizorních mostech v ulici Matiční.

Při srovnání například s Brnem, kde jezdí stejné druhy dopravy jako v Ostravě, je patrné, že ostravské trolejbusy mají jen jakousi doplňkovou funkci, i když například sídliště Muglinov a Hrušov jsou na trolejbusech závislé. Přesto se však nedá říci, že by se tato doplňkovost nějak projevovala: péče o trakční vedení a údržba vozového parku je na velmi dobré úrovni a nelze opomenout ani nákupy nových vozidel. Trolejbusy v Ostravě tak mají určitě budoucnost a do budoucna je určitě čeká další rozvoj. Už jen proto, že je to ekologický způsob dopravy, což je zrovna na ostravsku jaksi potřeba.

Vývoj trolejbusové sítě
Datum Událost
09.05.1952 nová trať: Náměstí Republiky - Nová radnice - Cihelní - Náměstí Republiky
31.08.1952 nová trať po Muglinovské ulici do Hrušova k místnímu nádraží
06.12.1953 nová trať: Most Pionýrů - Michálkovice
23.12.1957 nová trať: odbočka k hlavnímu nádraží
01.05.1960 nová trať: Prokešovo náměstí - Smetanovo náměstí
23.04.1961 nová trať: Most Miloše Sýkory - Gagarinovo náměstí
30.12.1962 prodloužení trati: Hrušov, místní nádraží - Hrušov, smyčka
20.03.1967 zrušena trať po ulici 28. října na Smetanovo náměstí
01.07.1967 zrušena trať po Cihelní ulici
01.09.1970 nová trať: Most Pionýrů - Hrušov (po Bohumínské ulici)
25.11.1976 výbuch plynu pod mostem Pionýrů
23.12.1976 zahájení provozu na mostním provizoriu v Matiční ulici
01.05.1979 nová trať: Náměstí Republiky - Pivovar - Sokola Tůmy
01.12.1980 nová trať na Sídliště Fifejdy (jižní část "Fifejdského okruhu")
01.01.1985 nová trať po Heřmanické ulici k Dolu Heřmanice
17.08.1985 konec provizorního mostu v Matiční ulici
30.06.1986 znovuotevření mostu Pionýrů
31.10.1986 otevřena smyčka Bazaly
17.12.1993 nová trať na sídliště Muglinov po Hladnovské ulici
01.09.1995 zahájení provozu na trati k Dolu Heřmanice od Bohumínské ulice (trať byla však postavena už v roce 1992)
14.12.1995 prodloužení trati v Hrušově do Koblova

Autobusy

První autobusová linka vedla z Masarykova náměstí do chemické továrny v Přívoze a začala jezdit 26. dubna 1930. Rozsah provozu byl dlouho minimální, nárůst začal jako v jiných městech v 50. letech v souvislosti s novou výstavbou. V rámci Ostravského integrovaného dopravního systému dnes autobusy DP Ostrava zajišťují i některé linky mimo město.

Literatura

Pro vytvoření těchto textů jsem použil následující literaturu:

Ač jsem se snažil co nejméně opisovat text, některé výrazy se mi přeci jen nepodařilo vyjádřit jinak.

Odkazy

M@estro 2003, 2005, 2006, 2008 - 2010